Autorka: Šárka Kováříková

Řekli byste, že už je to dvacet šest let, co Česká republika začala systémově zavádět třídění odpadů? Za tu dobu recyklace a ekologické smýšlení obecně urazily dlouhou cestu. Pro představu – v minulosti, pokud lidé byli ochotni třídit odpad, museli ke kontejneru ujít vzdálenost dvakrát větší než dnes. Je asi jasné, že to recyklaci na popularitě příliš nepřidalo. Přesto si Češi cestu ke třídění našli. V současnosti se firmy snaží vymýšlet stále ekologičtější balení, která by tolik nezatěžovala životní prostředí. U nás se aplikovanému výzkumu věnuje například biotechnologický tým z Kyjova či Mendelova univerzita v Brně, ale i řada další firem a institucí. Jak to tedy s udržitelnými obaly je?

Obalové odpady a co na to EU?

V červnu 2023 vydala Evropská komise zprávu, ve které informovala o možné nesplnitelnosti cílů u některých z členských států EU, a to v oblasti komunálního odpadu. Na základě podkladů z průzkumu Evropské agentury životního prostředí hrozí, že většina nesplní cíle, které byly stanoveny do roku 2025. Týká se to konkrétně oblasti přípravy komunálního odpadu k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu. Na velmi dobré cestě k dosažení stanovených cílů je celkem devět zemí, mezi ně patří nejen Česká republika, ale i Rakousko, Německo či Belgie. Evropané v roce 2020 vyprodukovali v průměru 521 kg komunálního odpadu na osobu. K opětovnému použití či recyklaci bylo připraveno 49 %. 23 % odpadu bylo umístěno na skládku. Osmnáct členských států, u kterých hrozí, že nesplní cíle, bude muset co nejdříve přijmout určitá doporučení. Tato doporučení obsahují širokou škálu opatření – snížení množství nerecyklovatelného odpadu, zvýšení opětovného použití, posílení tříděného odpadu, zvyšování povědomí o třídění a další. Pokud vnitrostátní orgány osmnácti členských států rychle zareagují na opatření Evropské komise, mohou velmi urychlit zlepšení výsledků recyklace.

 

Je libo houbový obal jižní Moravy? 

Jak nahradit jednorázové obaly přírodou? Na to našel odpověď biotechnologický tým ze start‑upu Myco. Se svým nápadem houbového obalu zabodovali i ve světové soutěži Energy Globe World Award 2022. Zde se probojovali mezi patnáct nejlepších ekologických nápadů ze sto osmdesáti. Jejich inovativní obaly jsou vytvořené z houbového mycelia (podhoubí) a odpadů zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu. Výběr vstupní suroviny, způsobu jejího zpracování a různorodost výrobního procesu pomáhají ke vzniku materiálu s různými vlastnostmi. Tento materiál má jeden spojující parametr – biodegradabilitu. To je proces, který v přírodě (tzn. ve vlhku, pomocí bakterií) dokáže velmi brzy rozložit materiál (cca za čtyřicet pět dní). Ve vnitřním prostředí ale zůstává materiál roky v neměnné podobě. Podhoubí navíc slouží jako dobrá náhrada za pěnový polystyren – má shodnou strukturu a lze jej tvarovat. Myco a její celý tým neusíná na vavřínech a dále se vyvíjí. Nyní spolupracuje s chemickou fakultou VUT v Brně, a to konkrétně na pevnosti a vzhledu. Časem firma vidí i možnost využití materiálu na výrobu tvrdých desek, které by se daly využít jako náhrada dřevotřísky. Též připadá v úvahu výroba tepelné i zvukové izolace vzhledem k pórovitosti materiálu, který je navíc odolnější vůči ohni, při vyšší teplotě se netaví a při vzplanutí neprodukuje toxické spaliny.

Dobrou chuť. Obaly končící společně s potravinami v žaludku 

Vědecký tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se zaměřil na výzkum jedlého balení, které by se dalo konzumovat společně s jídlem. Aktuálně pracují na jedlých obalech z bílkovin, jež vypadají jako kuchyňská fólie. Tato varianta ale není jediná. Balení může být i tekuté nebo ve spreji a jídlo by se do něj dle výzkumníků namáčelo. Předností jedlých obalů je jak nenáročná výroba z malého počtu potravin, tak i snížení vyprodukovaného odpadu, které by z klasických obalových krabiček vzniklo. „Jedlé obaly představují jednu z cest, jak redukovat velké množství syntetických plastů, které se v přírodě rozkládají až desítky let. Snížit se ale s jejich pomocí dá vyprodukovaný odpad celkově. Na výrobu jedlých obalů totiž dokážeme použít také odpadní suroviny jiných technologií,“ konstatovala výzkumnice Soňa Hermanová z Ústavu technologie potravin AF MENDELU. Další kapitolou ve výzkumu bude zakomponování aktivních složek, které by měly zvýšit výživovou hodnotu i funkčnost balení.

 

Ochota připlatit si za pivní recyklovatelnou plechovku 

I když v posledních letech stoupá povědomí o ekologické udržitelnosti, Češi stále nejsou ochotni si připlatit za recyklovatelný obal. Tato informace vyplývá z experimentu agentury Ipsos, jenž byl prováděn online v březnu 2023 u vzorku sedmi set tří respondentů. Experiment spočíval v tom, že byl simulován prodejní regál, kde bylo představeno pár tradičních pivních značek v udržitelné plechovce. Každý dotázaný byl v průběhu experimentu vystaven několika nákupním situacím, kdy mu byly nabídnuty různé pivní značky v různorodých cenových úrovních. Některé plechovky piva byly označeny jako nový ekologický obal. V dalším případě navíc prodejce pomyslného zákazníka upozornil formou banneru na e‑shopu s informací o POS materiálech (pozn. redakce: point of sale materiály jsou typickým příkladem marketingu přímo v místě prodeje, řadí se mezi ně kartonové stojany, letáčky na regálech, samolepky apod.) z důvodu možného přehlédnutí etikety. Provedený výzkum potvrdil hypotézu agentury Ipsos, že recyklovatelný obal zvyšuje lákavost a nákup značky. Banner s upozorněním na životní prostředí pomáhá, avšak nemusí být nutně u výrobku. Z výzkumu také vyplývá, že pro zákazníky je důležité, aby se výrobek v novém obalu prodával za stejnou cenu jako nerecyklovatelný. Tudíž musí být buďto vynaložené stejné náklady při výrobě na obal, nebo rozdíl ceny musí „zaplatit“ výrobce.

Zjištění z průzkumu jsou platná napříč značkami, které byly testovány. Je nutné podotknout, že u některých piv hrála cena menší roli, u jiných větší. Výhody související s udržitelností mohou fungovat u odlišných značek alkoholu různě, a na to je dobré myslet. Také je důležité pamatovat na segmenty lidí, kteří konkrétní značku nakupují. Téma udržitelnosti zákazníci vnímají, ale leckdy jde vlastní pohodlí na úkor akce. Důvodem může být i tíživá ekonomická situace rodiny, jež neumožní nákup recyklovatelného obalu.

Příklady projektů podpořených TA ČR, které se věnují udržitelným obalovým řešením

Ekologicky šetrné obaly  pro potravinářské aplikace 

Řešitelé: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně / Univerzitní institut, BLATINIE, a. s.
Program: EPSILON

Vytváření obalů z biologicky rozložitelných (biodegradabilních) plastů je trend, který umožňuje snižovat ekologickou zátěž. Nejčastějším bioplastem v roce 2021 byl termoplastický polyester odvozený od kyseliny mléčné. Výzkumný projekt se zabýval právě modifikací tohoto materiálu s cílem zlepšení jeho užitných materiálově ‑mechanických vlastností při zachování biologické rozložitelnosti a současně i vytvoření podmínek pro optimalizaci zpracovatelských parametrů při reálné výrobě vedoucí ke zvýšení efektivnosti a spolehlivosti výrobního procesu. Přínosem je nejen zlepšení ekonomických parametrů této výroby, ale především snížení množství nerozložitelného komunálního odpadu o 50 t/rok s rostoucí tendencí v závislosti na odbyt.

 

Biorozložitelné plasty  a jejich rozklad v kompostech 

Řešitelé: EKO‑KOM, a. s., Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Program: ALFA 

Zajímavý experimentální výzkum českých odborníků dokázal, že není pravdou, že se všechny takzvané biodegradabilní plastové obaly samy v přírodě rozloží a zmizí během krátké doby. Spotřebitelé jsou klamáni mnoha různými značkami na obalech značících biorozložitelnost. Pokud bude podíl bioplastů na trhu růst, musí se spotřebitelé intenzivně poučit o významu jednotlivých „bio značek“. Musí také vědět, jak a kde mohou bioplasty odkládat v rámci systému třídění odpadů v obcích, a to s ohledem na nejvhodnější technologie jejich zpracování v dané lokalitě. Z výsledků výzkumu v experimentální kompostárně je zřejmé, že se bioplasty nerozpadají v běžně vyráběných kompostech, respektive se rozkládají s obtížemi a výrazně delší dobu, než kterou deklarují výrobci plastů. Bioplasty také zhoršují kvalitu kompostu. Rozpadají se jen plasty vyrobené na bázi kyseliny polymléčné (PLA), eventuálně škrobu. Výzkum také ukázal, že většinu druhů komerčně nabízených pytlů pro sběr kompostovatelných bioodpadů vyrobených z bioplastů nelze doporučit pro používání v praxi. Některé druhy biodegradabilních plastů se rozkládají bezproblémově v bioplynových stanicích, které se však pro zpracování komunálních bioodpadů používají spíše ojediněle.

 

Zdroj foto: myco, s.r.o., Unsplash